Tak reset se nakonec nekonal, nevadí. Oběhl jsem učitele a mohl se těšit z kouzla Dragon Breath, které v tu chvíli způsobovalo zranění mezi 36 a 900 hp. Feast or famine, ale co už. Toxic cloud měl sílu 61 až 385. Při porovnání ceny many 50 versus 15 vycházel proti jednotlivým cílům statisticky lépe toxic cloud. To vše se změní, až konečně seženu Shrapmetal, který za 30 many způsobí zranění 378 – 1998. K tomu shrinking ray, který z minotaurů udělá miniatury.

Tak ale teď zpět do práce. Směr Tularean Forest a zdejší Clankerova laboratoř. Golemy jsem likvidoval magií, aby neměli možnost mi rozbít vybavení, beholdeři mi nic nedělali díky protection from magic. Gogové ani magogové mi nic nedělají už hodně dlouho. Vybrakoval jsem to tam pořádně. V jedné bedně se dokonce zjevila relikvie. A zrovna řemdih, zbraň pro mého trpaslíka! Ne, sorry, musel bych kráčet cestou světla. Smůla. Prodám ji za pár tisíc nějakému dobrákovi, třeba obchodníkovi v Celeste.



Justice skončila za patnáct táců v Harmondale. Prodal jsem i zbytek kořisti a vypravil se na cestu. Nejprve jsem myslel, že půjdu do Nighonu, ale pak jsem si řek, se si udělám výlet do Bracady. Čtyřikrát jsem vyčaroval Armagedon a v celé celičké lokaci zůstali živí už pouze zlatí golemové. Důležité pro mě ovšem byla smrt griffinů, které mám za úkol všechny pobít a to v Bracadě i Erathii. Erathii si ale nechám na později. Směr Stone City. V Barrow Downs jsem si opět pohrál s Armagedonem. Moc XP z toho ovšem nekáplo.

Tunely jsem prošel velmi rychle. Ani jsem je pořádně nevyčistil, protože z těch potvor už nebylo mnoho XP. Po příchodu do Thunderfist mountains jsem se omylem zabil vlastním dechem (dračím). Od té doby jsem ve vybíjení pokračoval hezky zblízka. Prvním východem jsem vyšel do Nighonu, kde jsem se konečně mohl vytrénovat v learningu na mastera. Teď budu dostávat už o 75 % více zkušeností (NPCčka mi přidávají 15 bodů do learningu). Přitom jsem vzal úkol na povýšení druida. Vrátil jsem se do hor, abych v nich našel nádoby s dušemi pro mé přátele v Pekle.


Miniataura. Mini taur. Taurus minimus. Ok, ok, už jdu...

Zabíjet warlocky nebylo úplně snadné, pokud se seskupili(y). Naštěstí jsem měl v záloze Reanimate, takže když jsem jednoho složil, posloužil jako živý štít a pak to již bylo snadné. Sebral jsem potřebný předmět a odešel pryč. Nastal čas odevzdat úkoly. Byly celkem dva, ale třetí na sebe nenechal dlouho čekat. Dorazil jsem do Erathie. Trpaslík byl šílený. Přivolal Armagedon. Nikdo neměl námitky. V Deyji jsem pak ovšem zjistil, že to nestačilo. Někde ještě jsou nějací gryfové, krucinálhergot. No nic. V Pitu jsem odevzdal tedy jen dva úkoly a odešel se vytrénovat. Mezitím jsem mohl použít džínské lampy pro dalších 32 skill pointů. Byl jsem na 63. úrovni. Na konci hry mí hrdinové mají obvykle úroveň 69. Čekala mě ještě spousta nepřátel, spousta nevyklizených dungeonů, ale i tak bych čekal, že těch XP bude víc.

Vypravil jsem se do Celeste a začal ho vybíjet. Mám zde tři úkoly. Sebrat soul jars ve Walls of Mist, zabít kohosi an povýšení na assassina a sebrat dlaždici z chrámu. Čarodějové většinou padli na jeden toxic cloud. Andělé se ukázali být trochu silnější, hlavně ve větším počtu. Taky se ukázali pěkně výnosní, jen kdyby jejich mrtvoly pořád nepropadávaly z města ven. V tom jsem si uvědomil, že zatímco jsem byl v Pitu, nekoukl jsem se do obchodu, jestli už mají k mání shrapmetal. No nic, tak zas někdy.