ReinarLog



16.10.2016 19:25   |   Téma: Hry
Až na, opět, marble gargoyly jsem na ostrově neměl problémy. Prošmejdil jsem celou venkovní oblast a pak postupně vyčistil oba chrámy. Splnil jsem tu tedy úkol na povýšení klerika na nejvyšší stupeň a zároveň úkol pro druida. Mimo to jsem získal plášť, který mi vylepší temnou magii, až ji jednou budu mít. Loď mě vzala zpět do Tulareanu, kde jsem odevzdal onen druidský úkol. Pak jsem se vydal do Deyji, abych odevzdal úkol na priesta. Když už jsem tam byl, stavil jsem se do Pitu pro úkol pro monka, na který jsem posledně zapomněl. Měl jsem v tu chvíli celkem 7 úkolů na povýšení. Nejjednodušší se zdál být úkol pro lučištníky – sabotovat doly v Bracadě. Taky to má očekávání splnilo, procházka potemnělou zahradou. Po splnění úkolu jsem se nechal odvézt do Harmondale. Byla zrovna neděle, takže jsem vyrazil do arény. Ke konci bitvy mi golemové zničili jak palcát, tak kuši. Poslední tři soupeři byli cleric of the sun, kteří se rádi léčí. Nebýt heroismu, nezpůsobuji skoro žádné zranění. A i tak jsem musel použít lektvar na haste, protože se přeléčili. Vyhrál jsem 10 tisíc zlaťáků, 5200 šlo na opravy zbraní.

Vrátil jsem se do Avlee, abych odevzdal úkol na povýšení lučištníků. Vytrénoval jsem se na 21. úroveň, přidal 10. bod do body magic a na místním ostrově našel tutora, který mě vycvičil na grandmastera. Už už jsem chtěl odejít z lokace, když jsem si řek, že bych mohl zkusit splnit i ten další povyšovací úkol pro lučištníky – sebrat luk z pevnosti titánů. Tak jsem to riskl, mezi obry proskákal až k pokladnici a luk vzal. Mezitím jsem pobral i další vzácné předměty a pár desítek tisíc ve zlatě. Bohužel mi zase všechno zdevastovali.



Zvedl jsem si úroveň na 25 a vydal se na wyverny. Ty na třetím stupni byly pěkně kruté, i když mi už díky protection from magic nemohli způsobit okamžitou smrt. Nedopatřením jsem v bitvě zasáhl i nějakého elfího strážce, takže jsem byl nucen jich pár pobít. Ach jo, to zas bude pokuta. Odcestoval jsem do Tulareanu, abych získal grandmaster výcvik ve spirit magic. Bylo zrovna 22. října, takže jsem mohl použít své džinské lampy a získat 8 skill pointů za každou. Lahoda. Úkol pro povýšení rytířů po mně chtěl, abych provedl nájezd na pokladnici na zdejším hradě. Po nedávné zkušenosti s elfími strážci jsem usoudil, že to bude snadný úkol a vydal se dovnitř. A taky že ano. Ale abych si to urychlil tím, že se nebudu léčit, ale jen bojovat, využil jsem klasické M&M taktiky. Boj na blízko přes roh.



Úkol je to velmi snadný. Taky tomu odpovídá loot v pokladnici – základní odpad, který by mě potěšil po opuštění Emerald Isle. Zastavil jsem se v Erathii úkol odevzdat a vycvičit se na experta v mind magic. Na paloučku za domkem jsem našel tři plátové zbroje na sobě. Podivné město tenhle Steadwick. Vypravil jsem se do Bracady pobít mágy z univerzity a sebrat jim nějaký svitek potřebný na úkol pro povýšení monka (ninja). Ti parchanti mi samozřejmě rušili buffy, takže jsem měl dost problém. Útoky přes roh, spousta léčení a prostě dlouhá piplačka. Už abych měl bojová kouzla z temné magie. Vzal jsem svitek a s drobnou pomocí internetu jsem našel hrobku, ve které se úkol dokončil. Po všech těch letech jsem narazil na lokaci, kterou jsem nikdy dřív neviděl. Vrátil jsem se do Pit a odevzdal úkol. Nyní mi zbývaly už jen ty fakt těžké úkoly – mlátit rytíře u lorda Markhama, bojovat s rytíři v Castle Gryphonheart, projít Breeding Zone, projít Proving Grounds. Co naplat, je třeba povýšit. Vytrénoval jsem se na 48. úroveň. Výcvik trval opět 6 měsíců. Když jsem vylezl na noční temno, překvapily mě harpyje, které se respawnuly, tak jako zbytek světa. Tak jako podkovy. Dokud ovšem neprojdu Breeding zone – a nezískám tak možnost používat magii temna – nebudu mít s těmi skillpointy co dělat.

×0 ×0
15.10.2016 13:58   |   Téma: Hry
Posledně jsem se rozhodl odškrtnout si některé fajfky. Konkrétně (ne)existenci gryfů a banditů v Erathii. Nepředstavovali žádný problém, spíše jsem se nudil. Pak už konečně ona cesta do Deyji pro ambasadora, následné pobití harpyjí a cesta do the Pit. Nenávidím to město. Hrozně to trvá, než se člověk někam dostane, a ještě občas musí přeskakovat lávu. Trvalo mi nějakou slušnou dobu dostat se do hradu, ve kterém jsem si chtěl pokecat s Archibaldem. A hádejte co, vlezl jsem do špatné uličky a stráže mě usmažily. Naštěstí poslední save byl autosave při vstupu do hradu. Vzal jsem úkol na Breeding Zone a šel pryč. Ještě dlouhou dobu na to nebudu mít. Je třeba prvně splnit jednodušší úkoly v Barrow Downs. Po cestě jsem se zastavil v Harmondale a vyjel si do arény. Na druhý pokus jsem vyhrál další nejtěžší úroveň. A potkal jsem bestie, které se v té hře vůbec nevyskytují! Manticory, respektive minicory, jejich první úroveň. Měl jsem s nimi menší problémy než s marble gargoylama. Ale byly roztomilé.



Dorazil jsem do Barrow Downs a jako správný trpaslík jsem se rozhodl vyrabovat trpasličí mohyly. Počkat, co? Ale kuš, logiko, kuš. V každé hrobce na mě vybafla hromada nepřátel a můj pajzl měl co dělat, aby to ustál, tak jsem se snížil k použití taktiky hit and run – praštil jsem pár nepřátel a utekl do jiné hrobky, což vyresetovalo jejich pozice. Zapomněl jsem si na sebe seslat protection from magic a hned v první větší hrobce jsem byl zastrašen, proklet a nakažen nemocí. Naštěstí se všude válejí lektvary, kterými si to můžu zrušit. Po nějaké době jsem konečně dorazil do hrobky, ve které se nachází lucerna pro toho pána v Harmondale. Brzy poté jsem našel i hlavní hrobku, takže jsem měl splněno. Když jsem se dostal na denní světlo, rozhodl jsem se rovnou splnit i úkol na vyčištění Haunted Mansion, přeci jen jde o krapet těžší verzi Dwarven Barrows, ale těch monster tam je méně najednou. Wighti se ukázali jako silní protivníci a jejich třetí stupeň, Barrow Wight, mě dokonce dvakrát zabil. Taky mi vysáli manu, ale naštěstí jsem měl všechny potřebné buffy.


Při pohledu na tu budovu se mu ježily i vousy na zadku... chci říct chlupy.

Odevzdal jsem úkol na povýšení rytíře a rozhodl se, že je načase zvýšit si úroveň. Měl jsem dost XP na 32. úroveň, ale prozatím jsem se vyšoupl jen na 20. Vzal jsem úkol na povýšení zloděje a vypravil se do Tatalie. Z nějakého důvodu mě tu neměli rádi, tak jsem byl nucen všechny lučištníky pobít. Ukrást vázu z domu lorda Markhama se ukázalo být velmi obtížné, neboť mi stráže vždy zastoupily cestu a na boj s nimi jsem neměl. Vykašlal jsem se na to, místo toho jsem šel pobít trolly v bažinách. Pak jsem zkusil i Wine Cellar, ale tam jsem dostal nakládačku od upírů. Pobil jsem i trolly v horách a udělal tak celkem dvě úrovně. Následovala cesta do Avlee vzít úkol na povýšení lučištníka, pak do Deyji vzít úkoly na povýšení křižáka a klerika mk2, a konečně cesta na Evenmorn Island splnit všelijaké úkoly, ale to až příště.

×0 ×0
14.2.2016 21:34   |   Téma: Různé
Přítelkyně mi před časem doporučila Stevena Eriksona a jeho fantasy ságu, Malazskou knihu padlých (anglicky Malazan Book of the Fallen). V žebříčcích se to často pohybovalo v první desítce, tak jsem si řek, že to časem zkusím. Pár dní poté jsme se byli projít do města. Mým tajným cílem bylo modelářství, ve kterém jsem si nakonec koupil dva modely letadel (Hawker Typhoon a DeHavilland Mosquito). Bylo pěkně a já měl dobrou náladu, tak jsem si řek, že bychom to nazpátek mohli vzít přes nějaké knihkupectví, jestli tam nemají první díl z Eriksonovy ságy. Vlezli jsme do prvního obchodu. Fantasy a Sci-Fi mělo dvě knihovničky v rohu. Zaklínač, Zeměplocha, Píseň ledu a ohně. Strávili jsme tam tak deset minut a obhlíželi si je všechny. A v tom jsem na ni narazil. Měsíční zahrady, byly tam. Cena velmi přívětivá, jen o 10 korun víc, než za kolik bych to koupil na internetu i s klubovou cenou. Vysolil jsem poslední chechtáky z peněženky a s plným batohem a úsměvem na tváři se vydal domů.

V té době (a platí to dodnes) jsem zrovna pracoval na několika mých světech. Středověké fantasy, steampunk, falloutí postapo a taky drobné koketování s kyberpunkem. Nechtěl jsem si do hlavy vkládat další svět, takže jsem čtení oné knihy odložil na neurčito. Chytla se jí ale má přítelkyně. Velmi ji to uchvátilo. Poslední dny jsme často trávili tak, že jsem se věnoval svému programování a psaní povídky, zatímco si ona četla mou knihu, koupenou na její doporučení. K tomu jsme poslouchali atmosferickou hudbu – všelijaké soundtracky a atmosferický folk/black metal. Něco z mého disku, něco z Bandcampu, něco z Youtube. Mezi jinými jsem ve svém playlistu měl jednu osamocenou písničku od kapely Caladan Brood. Považoval jsem ji za slušný kousek, ale nikdy jsem se nedokopal k tomu, abych si od té kapely poslechl něco dalšího. Až tento týden. Ve chvíli, kdy za mnou byla čtena výše zmiňovaná kniha. Líbil se mi i druhý song, který jsem od té kapely slyšel, tak jsem si sehnal celé album. Fajn hudba.

Dnes jsem si pustil dvě jejich písničky, abych navodil atmosféru na psaní. Ta druhá se mi tak líbila, že jsem se rozhodl okamžitě zjistit, jestli toho ta kapela má více. Zabrouzdal jsem na Metal Archives a začly se dít věci. Poznámka na oné stránce: „The band name is taken from an eponymous warlord in Steven Erikson's Malazan Book of the Fallen fantasy novels.“ Pobavilo mě to, tak jsem se o to šel okamžitě podělit s přítelkyní. Ta písnička, která mě tak nadchla, ještě stále hrála – je dlouhá necelých 15 minut. Koukl jsem se na jméno, abych si ji vryl do paměti. Jmenovala se Book of the Fallen.

Věřím, že náhoda neexistuje, ale zde tento článek ukončím – dřív, než se začnu topit v příliš hlubokých myšlenkách.
×0 ×24
29.12.2015 18:38   |   Téma: Hry
Dnes jsem začal pobitím nájezdníků na severu Erathie a cestou do Deyji, kde jsem odevzdal mapu a povýšil trpajzla na Priesta. Velká změna to nebyla, aspoň co se týče života a many, ale mohl jsem se konečně vycvičit na Master v Body a Spirit magic. Bohužel zrovna prodejci kouzel neměli nic, co by se mi hodilo, takže pořád točím dokola pouze čtyři kouzla: Heal a Regeneration z Body, Heroism a Bless ze Spirit. Otestoval jsem svou sílu v Aréně. První boj proti mně postavil slizouny, které nemám jak zranit, takže jsem okamžitě načítal a jel znova. Pár trpaslíků, harpyjích královen a priest of the moon. Jejich Toxic cloud mi ubíral už pouze půlku zdraví, takže jsem si mohl dovolit nechat se jednou zasáhnout. Za výhru na Lorda 7500 zlatých.


Toto je důvod, proč vůbec nevadí, že jsem si při tvorbě postavy do Accuracy nedal mnoho bodů. PS: Stále level 15, ale xp mám dost na 25.

Dále jsem se rozhodl dokončit golema v úkolu na povýšení Sorcerera. Nemohl jsem si vzpomenout, kde vězí ruce, tak jsem se koukl na net. Ostrov v Avlee, to jsem tušil. A pak ostrov v Tatalii. Tam, kde jsem včera byl. A kruci! Já věděl, že tam je ještě jedna bedna. To je tím, že jsem tam posledně dorazil v noci. Tak jo, sehnal jsem si dva lektvary na Water Breathing a šel na to. Prvně Avlee. Cestou přes Tularean Forest jsem se ale rozhodl udělat ten úkol na záchranu agenta královny Gryphonheart. Vstoupil jsem do jeskyní a jako obvykle netušil, která cesta mě k vězni zavede nejrychleji. A jako obvykle jsem nejdřív všechny pozabíjel a až se k tomu dostal. Nevadí, stejně jsem ty xp potřeboval. Nebyla to žádná sranda. Wyverny nakládaly a už dvě najednou mi dělaly problém. Elfí obránci byli snadní, pokud na mě zrovna nečekali čtyři hned za dveřmi.



Vězeň zachráněn, pokračoval jsem do Avlee. Hodil jsem do sebe lektvar na chůzi po vodě, pobral všechen loot vodním vílám zpod ploutví a šel zas pryč. Rychle do Tatalie, sebrat poslední součástku a hurá do Bracady úkol odevzdat. Dnes jsem tedy hodně času strávil běháním sem a tam. Příště se vypravím do Deyji za svým novým ambasadorem. Přidám se ke straně zla a jakmile dotáhnu Spirit a Body na Grandmaster, zbývající body půjdou už jen do Dark magic. Na minotaury a titány mi už totiž luk a palice (a mrštné nohy) stačit nebudou. Tedy na titány by to i stačilo, ale zabít je lukem se čtyřčlennou partou trvá pěkně dlouho. Sám? Ne díky.


Ťap, ťap, jsem veselý trpaslík, který s sebou tahá tři topící se mrtvoly.
×1 ×0
28.12.2015 17:15   |   Téma: Hry
Barrow Downs... v Aréně jsem duchy kosil raz dva, tohle měla být procházka růžovou zahradou. Zas taková prča to ale nebyla. Slabé Shade opravdu byly v pohodě, ale gargoylové byli dost tuzí. Do toho sem tam nějaký Specter a dokonce se z toho vyklubala má smrt a načítání hry. Ono totiž když máte na mále a jdou po vás dvě gargoyly, healnout mrtvolu moc nepomůže. Když už jsme u healování mrtvol, má tři zavazadla jsou již na -1000 HP.
Vypil jsem obsah všech barelů ve Stone City (jsem konec konců trpaslík!), přijal quest na záchranu horníků v dolech a také zaklínačský kontrakt na troglodyty, ehm. Na ty jsem se vypravil napřed. Droni byli pohodoví, vojáci už horší, no a troglodytí královny mi vyloženě nakládaly. Naštěstí jsem mohl kdykoliv vycouvat z boje ven pomocí výtahu. Na dva zátahy padli a mohli jsme si zamávat na shledanou. Ještě perlička: jedna z beden měla tak silnou past, že jsem ji přežil až na třetí pokus, a skrývala v sobě hrst zlata a magický kořínek. Bedna vedle, mnohem slaběji chráněná, měla několik kup zlata a zbraně. Pff. Jedna z beden také obsahovala svitek na Water Walk, což mi přišlo velmi vhod.



Přišel jsem do Bracady a vyrazil k dolu. Nejdřív jsem myslel, že gryfiny venku prostě budu ignorovat, ale nakonec jsem si to s nimi rozdal. Musel jsem je roztahat až do středu mapy a při tom si dávat pozor, abych omylem nezaútočil na spřátelené golemy. Pak jsem vstoupil do štoly. Jakožto cleric jsem neměl možnost pobít slizáky uvnitř, tak jsem to prostě jen proběhl. Celá ta eskapáda pak vypadala, jako kdybych hrál Hada. Sedm trpaslíků bylo pro mne krmivem a slizáci překážkami. Pobral jsem je i veškerý loot a vypadl. Trpasličí král mi poděkoval a já se vydal do Harmondale. Tam mě posel zpravil, že začala válka. To mě momentálně ale vůbec nezajímalo, neboť jsem měl v plánu vyhrát pár arén a pak se vycvičit na 15. úroveň. Opět jsem narazil na Acolyte of the Moon. Jejich Toxic Cloud mě opět dokázal připravit o nějakých 95% HP, ale řek jsem si, že to dám. A opravdu to k tomu směřovalo. Porazil jsem všechny okolo, tedy asi 2/3 soků, a zbývalo pouze nějakých sedm šašků, které mi stačilo postřílet hezky z dálky. A pak jsem udělal chybu. Při otáčení jsem schytal dva mraky a jel domů. Arénu jsem následně dvakrát opakoval a dvakrát jsem proti sobě dostal snadné soupeře. 2500 zlatých a asi 3500 xp za jeden mač. Měl jsem dost zkušeností na 17. úroveň, ale cvičitel v Harmondale cvičí jen do 15., což mi vůbec nevadilo. Nechtěl jsem přehánět. Cvičení samotné mi zabralo asi pět měsíců, ale o tom později.



Koukl jsem se na seznam úkolů a přemýšlel, který by pro mě byl momentálně nejlepší. V soubojích jsem závislý na pohyblivosti a možnosti utéct. Jít do trpasličích hrobek nepřichází v úvahu, jít do strašidelného domu taky ne... hm, zabít modrého draka, to je nápad! Směr Tatalia! Pobral jsem všechny buffy z oltářů a studní, ačkoliv jsem si byl skoro jistý, že by mě tak či tak zabil jeden jediný zásah, a vstoupil do jeskyně. Postupně jsem na něm vyplýtval tři či čtyři magické hůlky a Wromthrax padl. GG EZ. Save scumem jsem si z něho lootnul legendární kuši a šel dom. V tom mi došlo, že vždyť právě v Tatalii jsou pirátské jeskyně a já už mám svitek a lektvar na překonání vodní překážky tam i zpět. Uvnitř mi celkem dali zabrat mistři zloději, ale jinak pohoda. Mapa k Evernmorským ostrovům na povýšení na priesta byla má. Celou dobu jsem to ukládal do jednoho save slotu. A pak se to stalo. Nemohl jsem se dostat z jeskyně pod lodí. Já o tom problematickém místě VĚDĚL a stejně jsem tam skočil, aniž bych měl aspoň svitek na magický skok. Díky bohu za staré dobré triky, kterými se člověk může dostat tam, kam nemá. Uložil jsem hru, nahrál ji a během načítání držel šipku vpřed. Voilá, byl jsem volný.


To je ten zmetek, který nejde přeskočit.


V Harmondale mi řekli, že je soudce Gray mrtvý a mám zvolit nového ambasadora. Moment, hej, neměl jsem nejdřív dělat úkoly pro Erathii či Avlee? Když je Gray mrtvý, tak už mu nemůžu donést trumpetu a zařídit Harmondale neutralitu! Oněch pět měsíců strávených výcvikem mě o ni připravilo. Úkoly naštěstí ještě splnit jde. Rozhodl jsem se připojit k Erathii. S vyčištěním elfích jeskyní mám větší zkušenosti a je tam více místa na manévrování než v té pevnosti ve Steadwicku.
×13 ×0

< Předchozí 1 2 3 Další >



© Reinar, originální design. Obrázky Novy jsou samozřejmě od Blizzardu.