Vánoce, svátky klidu, míru a pokoje. A taky chvíle, kdy si lidi vzpomenou, že mají psa. Venčím svého ušatena skoro každý den. Asi na každé desáté procházce v lese někoho potkáme. Občas tam někdo běhá, jindy tam jde matka s kočárkem. Jeden z hlavních důvodů, proč ten náš les vůbec navštěvuji, je zdejší ticho a samota... a čerstvý vzduch. Dnes to tam však vypadalo jak na nějaké výstavě. Na jakou stezku jsem zahnul, tam jsem někoho potkal, většinou taky se psem. Protože jsou přece Vánoce a některé lidi zřejmě tlačí svědomí. A to třeba i kvůli množství nedávno snědeného jídla.

Zahrát si mou srdcovku za jednu postavu místo za čtyři jsem chtěl už dřív. Save hned na začátku hry byl vytvořen již 6.11. 2013. Osamocený trpasličí klerik, který zbytek družiny utopil. Proč trpaslík a proč klerik? Volba povolání byla celkem jasná, chtěl jsem Protection from Magic, což je Master kouzlo v Body a umí ho pouze on, paladin a druid. Jenže jen na Grandmaster úrovni, které dosáhne pouze klerik, poskytuje ochranu před Death a Eradicate efekty. Bez toho bych nejspíš nikdy neporazil jednoho ze záporáků ke konci hry (Tolberti). Cleric na rozdíl od nich navíc vyniká v Light/Dark magic. Trpaslíci mají bonus na endurance a strength, dvě věci, které na začátku hry potřebuju nejvíc. Nemají žádný postih na personality, což je stat, který klerik potřebuje na manu. Manu, kterou ze začátku hry využiju jen na léčení. A jak je známo, nejlepší obrana je útok.



Tak jsem k tomu dneska sedl a vydal se splnit úkoly na Emerald Isles. Využil jsem stejné taktiky jako obvykle – nalákal jsem vážky do vesnice, aby pobily co nejvíce vesničanů. Zejména teda tu ženskou s loutnou, kterou jsem potřeboval na quest. Nebudu ji přece kupovat. Že u toho zařvala většina města i s jedním strážným je jen (peněžní) bonus. Následovalo vymydlení bažiny s použitím Day of the Gods a Haste hezky na férovku já versus dvacet vážek. Chrám jsem zvládl na dva zátahy. Chvíli jsem uvažoval o zabití draka, ale nakonec jsem mu jen posbíral loot z jeskyně a odešel. I ve čtyřech lidech trvá asi 10-15 minut ho zabít. Je fakt, že s využitím save bugu je možné do Harmondale přijít s deseti artefakty, což značně urychlí... no, vlastně to pak není žádná sranda.



Udělal jsem jednu chybu a sice že jsem si svou postavu před odplutím vytrénoval na čtvrtou úroveň a pak v Harmondale dokonce na pátou. Kvůli toho jsem nebyl schopen zvládnout Arénu na nejtěžší úroveň – čekali tam na mě Priest of the Moon a kdo ví co všechno. Jeden zásah – IK. Druhá nejtěžší úroveň však byla pohodová, pouze krysy, pavouci a duchové. Ani jsem nemusel používat lektvary. Cena za výhru sice nic moc, ale bude se hodit. Nacpal jsem body do Leather, Mace a Learning a vycvičil se v nich na experta. Learning mi teď zajišťuje +19% xp. Zámek je čistý, teď je na řadě pobít všechny gobliny v okolí Harmondale. Jde to dost ztuha, ale ještě dlouhou dobu si nehodlám zvyšovat úroveň, abych mohl pořádně exploitit Arénu. Musím na nízkém levelu postavy zvládnout projít ji na nejtěžší úroveň kvůli questu na povýšení rytířů. Později, až tam budou tři draci a pět titánů, to už nebude vůbec sranda. Nemluvě o těch pitomých čarodějích světla a jejich Dispel magic.



Toť pro dnešek vše. Musím ale říct, že mám čím dál tím větší chuť rozjet raději paladina, nacpat 50 bodů do Mace a paralyzovat nepřátele každým druhým útokem, muhaha.

Kapitán Osbert O'Neill

- ghoul, puškař

Krátký příběh:
V roce 2075 nastoupil na Aljašku, na frontu poblíž Anchorage. Bojů se účastnil v letech '75 a '77, kdy byl osobně při znovuzískání města, což mu vyneslo povýšení na nadporučíka. Když byla tato fronta ukončena, byl převelen do vnitrozemí. Se svou energozbrojí typu T-51b se účastnil potlačování občanských rebelií v okolí Velkých jezer.
V den, kdy skončil svět, zrovna bojoval s kanadskými separatisty na předměstí Toronta. Zbytek jeho bojové skupiny nepřežil výbuchu jaderné bomby. Přežil pouze on a poručík Roger Daning, který měl rovněž energozbroj. Nějakou dobu se pokoušeli spojit s velením, ale marně. Vydali se tedy na cestu nově vzniknuvší pustinou. Ačkoliv se snažili, nepodařilo se jim uchránit se před radiací. Poručík Daning v roce 2079 zemřel na otravu z ozáření, Osbert na sobě však začal pozorovat drobné změny. Časem se z něj stal ghoul. V roce 2213, během svých 169. narozenin, se sám povýšil na kapitána. Když byla v roce 2284 jeho přítelkyně zastřelena během přepadení obchodu, ve kterém pracovala, odešel z Kansasu na jih. Chvíli se bezcílně toulal od města k městu, až nakonec skončil u Mexického zálivu. Nedaleko města Victorie nalezl útočiště v předválečném bunkru obývaném frakcí Správců.


Trivia:
Původní koncept Osberta byl lidský kulometčík s šátkem na hlavě. V ghoula byl změněn patrně v době, kdy jsem špekuloval s omezením energozbroje pouze na jeho postavu.